sobota 26. října 2019

JAK SE STAVÍ SEN - DĚTSKÝ POKOJ

Dětský pokoj...měla jsem jeho představu v hlavě dlouho předtím, než jsem byla ještě těhotná. Věděla jsem, co bych v něm chtěla pro svoje miminko (teď už spíš teda chlapečka) mít a jak by měl vypadat. Někdy mi fantazírování a pomyslné nákresy pokoje v mojí hlavě pomáhaly, hlavně ve chvílích, kdy jsme si procházeli dost trnitou cestou a zdálo se, že dětský pokoj ani nikdy potřebovat nebudeme...

Vnitřně jsem ale pořád nějak věřila, že jednou přijde čas, kdy začneme dětský pokojíček realizovat a kdy se ta moje tajná přání a imaginární nákresy zhmotní a budou opravdový. A ta chvíle se stala! Ale asi bych měla začít úplně od začátku :)

Když se Kubíček narodil, stačilo, aby měl svojí postýlku a přebalovací pult. Nejsem zastánce toho, aby když někdo čeká dítě, musel mu hned zařizovat samostatný pokoj. Je to zbytečné a dítě je stejně většinu času s rodiči a pokoj prostě nepotřebuje. Jak postupně roste, samozřejmě se nároky na prostor začínají zvyšovat, dítě má víc hraček i věcí a je fajn, když může mít v domě (bytě) nějaký svůj kout. V našem případě jsme museli také počkat, až bude hotová rekonstrukce podkroví a místnost, která dřív sloužila jako ložnice, bude dětským pokojem. Po přesunu toho všeho jsme stejně měli Kubu stále v jeho dětské postýlce v ložnici a nebyl stále důvod na samostatný pokojíček spěchat. Na jaře jsme začali postupně řešit s čím začneme a co bude nutné jako první krok...


Abych vám trochu přiblížila svojí představu versus výslednou realitu. Před lety jsem na internetu viděla fotku výše a úplně se zamilovala do té tapety na zdi. V kombinaci s domečkovou postelí mi to přišlo moc pěkný a takový jednoduchý. Tapetu jsem následně na Bonami objevila a hned objednala (a pak celkem dlouho čekala, až přijde den D a já jí budu moct na zeď nalepit).



ČÍM JSME ZAČALI?

Pro vaši lepší představu, jak pokoj zhruba vypadá. Má čtvercový půdorys (zhruba 16 metrů čtverečních) a přes jednu jeho stěnu se táhne vestavěná skříň. Z pokoje je ještě vstup na balkón a výhled má do zahrady, takže podle mě prostě ideální lokace pro dětský pokoj :) Jako první jsme začali řešit podlahu, protože ta původní se mi jednak nelíbila svým dekorem, ale hlavně byla za roky používání dost zničená.




Vybírání podlahy je vážně strašná věc a bojovala jsem s tím už při rekonstrukci, kdy jsem obešla snad půlku podlahových studií v Praze a okolí. V případě dětského pokoje jsme to řešili spíš co nejvíc prakticky, takže odstín podlahy jsem chtěla spíš neutrální, lehce do šedé barvy (snad se potvrdí moje idea, že na tom tolik nebude vidět bordel :) Volba padla na plovoucí podlahu s "přiznanou" spárou. Prý je to teď trendy, ale to mi je celkem jedno a řešila jsem víc odstín. Počítáme s tím, že malé dítě dá podlaze asi zabrat a za čas bude možná nutná výměna. Kdo ví, uvidíme, ale nechtěli jsme upřímně investovat desetitisíce zrovna do podlahy v dětském pokoji, po které se budou prohánět autíčka, koloběžka a časem určitě i horší věci :) 



Kdyby někoho zajímal odstín podlahy, tak níže máte jeho přesný název :)




JEDNO MALÉ DIY

Jak jsem zmínila výše, v pokoji už byla instalovaná vestavěná skříň, kterou jsme chtěli zachovat, protože skýtá obrovský úložný prostor a jsou tam uložené jak Kubovi věci, tak i nějaké naše. Nicméně jsem se nemohla srovnat s hnědo-béžovým dekorem skříně, tak jsem se rozhodla pro menší DIY. Koupila jsem klasickou matnou bílou samolepící tapetu, kterou jsem přelepila hnědé výplně. A protože jsem věděla, že mám koupenou už tu tapetu na zeď v černo-bílém dekoru, chtěla jsem i skříň vyladit do podobných barev. Na Etsy (ZDE) jsem koupila tyhle samolepící černé "skvrny" a šla tvořit. Jejich nepravidelný tvar mi dodal pocit sebedůvěry, že je vlastně jedno, jak je tam nalepím a vždycky můžu tvrdit, že to byl umělecký záměr, je mít přesně takhle :) Takže vzniknul tenhle potisk, na který jsem samozřejmě potají pyšná, ale hodně zblízka vám to raději ukazovat nebudu, protože to dokonalé rozhodně není (o to vyšší hodnotu to má, protože je to dělané čistě z lásky a to budu Kubovi opakovat vždycky, když se zeptá, proč to vypadá takhle :)



Když byla podlaha i polepená skříň, začala jsem míchat barvu na jednu stěnu. Chtěla jsem záměrně jednu ze zdí natřít v lehce šedém a neutrálním odstínu, aby to trochu rozbilo tu bílou jednolitost. Přesný odstín vám nepovím, míchala jsem to od oka a klasicky jsem do bílé přidávala černou tónovačku a zkoušela postupně na zeď odstíny, až jsem byla spokojená. S výmalbou pak přišla i výměna topení, protože staré litinové už jednak vypadalo ošklivě a hlavně mi přišlo dost nebezpečné (kvůli spálení nebo kdyby na něj Kuba při hraní nějak upadl). Tohle všechno asi bylo to nejvíc "náročné" a zbytek už byla jen zábava a radost :)



Moc se mi také líbí tyto keramické balónky jako dekorace na zeď. Nejsou svítící, jak si občas někdo myslí a mají je v různých barvách i velikostech (ZDE). Polička je Bloomingville z mého oblíbeného Lala Design (ZDE) Je nastavitelná, takže si jí můžete upravit podle svého a moc se mi líbí, jak má jednoduchý design.

Na skříňce u postele má Kuba ještě svítícího zajíce Miffy (dostal ho jako dárek k minulým Vánocům), který jde stmívat a zapínáme mu ho na večerní uspávání. Stohovací kostky jsou Djeco (ZDE).








Před postelí má Kuba hrací podložku (psala jsem vám o ní ZDE), kterou jsme jen otočili, protože barevný vzor už by se trochu tloukl se vzhledem pokojíčku. Je to vážně skvělá věc a pro mě must-have, co pořídit, když máte malé dítě, protože jí využijete od narození do vyššího věku. Kuba si rád hraje na zemi a já se nemusím bát, že by mu na zemi bylo chladno. Pod poličkami s knížkami má ještě menší kusový koberec, na kterém jsou nakreslené silnice, takže do klučičího pokoje ideální (kupovala jsem v H&M Home). V pokoji má také válecí polštář (najdete ho ZDE), který má strašně rád a někdy slouží jako trampolína a jindy si na něj přinese knížky, které si pak prohlíží a je strašně roztomilé ho pozorovat :)



Hrací koberec (H&M Home) je pod knihovničkou. Kuba tam má v krabici (Pepco) svoje oblíbené Duplo. Je to tedy jen část a aktuálně jsem na lovu a hledám větší krabici, protože k Vánocům dostane další Duplo sadu a do této krabice se už nevejde :) Míč s modrým méďou Diblíkem najdete zase ZDE.


NÁBYTEK

Od začátku jsme věděli dvě věci - nepotřebujeme řešit žádné samostatně stojící skříně a až bude Kuba větší a začne chodit do školy, bude mít pracovní stůl na jiném místě (vysvětlím později proč). Díky tomu jsme se nemuseli tolik omezovat dispozicí pokoje a neřešit, jestli tam za pár let nacpeme všechno potřebné. Pokojík bude sloužit "jen" na hraní a spaní a tak to bude i do budoucna. Z nábytku jsme tedy potřebovali pořídit hlavně postel, stolek s židličkou, menší skříňku, kam dáme úložné boxy na hračky a poličky na knížky.



STOLEK A ŽIDLE

Stejně jako jsem v hlavě měla domečkovou postel, věděla jsem, že chci aby v pokojíku byla i "bunny" židlička a stolek. Není snadné najít nějaké kvalitní, hezky provedené a zároveň aby kus nestál třeba i 5 tisíc. Povedlo se a já našla úplně boží! Židlička (ZDE) a stoleček (ZDE) se prodávají i v různých barevných kombinacích (šedá, mint, růžová atd.) a dají se koupit i v setech (stoleček s židlí nebo dvěma židlema). Jsou vážně krásné, bytelné, lak je kvalitní a hlavně jsou tak roztomilé, že bych si nejraději pořídila i k jídelnímu stolu nějakou dospěláckou verzi :)




POSTÝLKA

Jak jsem vám říkala už na začátku, hned jsem věděla, že do dětského pokoje chci domečkovou postýlku. Po prozkoumání trhu jsem zjistila, že nejlepší volba bude značka Benlemi, protože kromě toho, že nabízí x verzí postýlek a spoustu barevných variant, má taky nejvyšší nosnost (150 kilo). Ne, že bych se bála, že by Kuba takovou nosnost potřeboval, ale je to praktické ve chvílích, kdy rodiče dítě potřebují uspat v posteli nebo s dítětem v posteli i spí. Případně když dítěti dorazí tlupa kamarádů a všichni chtějí do postele hupsnout a hrát si tam. Volba pak padla na verzi Tery s bočnicemi (objednávala jsem ZDE a do týdne byla doma, takže vřele doporučuji). Tuto verzi postýlky má i moje ségra pro svojí dceru a mohla jsem si postel tedy "osahat" a podívat se na ní na vlastní oči a zjistit, jestli se mi líbí. Verzi s bočnicí (mají i bez) jsme volili čistě prakticky, protože jednak je teď Kuba ještě malý, takže bočnice je nutnost (až bude velký, jde ta přední odmontovat) a taky mi přijde praktické, že se o bočnici pohodlně opře copánkový mantinel, který jsme Kubovi přendali z jeho dětské postýlky a izoluje ho tak ode zdi.

Na začátku jsme si nebyli jistí, jakou velikost postele zvolit, ale nakonec jsme si řekli, že nejvíce praktické je klasické jednolůžko 90x200 cm. Je to jednodušší a nemusíte řešit atypicky velkou matraci, neřešíte velikost lůžkovin a protože počítám, že Kuba bude jednou asi spíš vyšší kluk, nebudeme muset za pár let řešit, že by se nám do menší postele nevešel. Ale samozřejmě počítáme s tím, že do 15 let asi v domečku spát nebude :)




SKŘÍŇKA

Vlastně jediný kus nábytku, který plní funkci čistě praktickou, je klasický Kallax z IKEA. Mám pocit, že je to naprostá klasika a má je v dětském pokoji polovina naší republiky. Mě se líbí, že je skříňka jednoduchá, jde postavit i položit a dáte do ní 8 úložných boxů nebo si můžete dokoupit další doplňky a mít v ní i šuplíky nebo dvířka. Úložné boxy jsem kupovala v H&M Home (mají různé barevné varianty) a bezvadně se do nich schová veškerý "binec" i hračky :) Na horní části skříňky má Kuba uložené aktuálně nejpoužívanější hračky, puzzle apod. To mu vždycky střídáme, něco uložíme do skříně, aby toho neměl najednou hodně. Když si s tím chce hrát, dosáhne na to a může si to kdykoliv vzít, aniž by potřeboval naší asistenci.







Na skříňce má ještě dva menší úložné boxy Done by Deer (kupovala jsem je na Bonami) a má v nich uložená menší autíčka a jiné drobné hračky.






Knihovničku suplují tyto poličky IKEA. Prodávají se i v delší variantě a mě osobně přijdou jako ideální a hlavně cenově hodně dostupné skladování knížek. Na nejnižší polici má Kuba knížky, které si může sám vzít a kdykoliv si je během dne prohlížet a výš má knížky, ze kterých mu před spaním čteme my. Knížek má samozřejmě víc, ale spodní poličku mu pravidelně obměňuju, aby to měl pořád pestré a větší část knížek je uložená v naší hlavní knihovně v obýváku.




OBRÁZKY NA ZEĎ

Objevila jsem je náhodou a díky Instagramu (ten je co se týče inspirace pro dětské pokoje nekonečná studnice). Jakmile jsem viděla tuhle sérii s velrybou Gerdou, věděla jsem, že do pokojíčku budou skvěle pasovat. Úplně jsem si ty ilustrace zamilovala a Kubovi kromě obrázků objednala i polštář ve tvaru Gerdy :) Vše najdete ZDE.



JAK TO BUDE S PSACÍM STOLEM?

Až přijde čas a Kuba začne chodit do školy, máme pro něj připravené speciální místo nahoře v patře, kde je jednak mnohem více světla díky střešním oknům a taky mnohem více prostoru. Shodli jsme se na tom už od začátku oba s manželem, že to bude lepší a hlavně v dětském pokoji nebude počítač (který dnes beru jako nutnost pro každého školáka), který by z mého pohledu byl rušivý element. Dispozice současného pokoje není ideální co se týče právě pracovního stolu, protože místo okolo okna je omezené a proto nám přijde lepší, když bude mimo pokoj, který bude sloužit čistě k odpočinku a hraní. 

CO JEŠTĚ CHYBÍ?

I když je základ hotový a pokoj jde využívat úplně v pohodě, tak samozřejmě stále není několik detailů dotažených do konce. Časem chceme koupit nové (bílé) dveře, které budou bez výplně, aby Kubu nerušilo světlo z kuchyně. Stále ještě taky hledám nějaké pěkné a zároveň decentní osvětlení (lustr) na strop a časem chceme ten původní vyměnit. Na postýlku bych ráda nechala ušít buď nějaký "potah" nebo spíš plachtu, která by ho částečně zakrývala a Kuba tam měl soukromí a klid na usínání. Případně ještě uvažuju, jestli by tohle nevyřešil i nějaký baldachýn, který by se nad postýlku zavěsil, ale nejsem ještě 100% rozhodnutá a věřím, že až něco pěkného uvidím, budu vědět, že je to ono. Hledám i nějaký pěkný metr, který nalepíme na dveře a můžeme tam zaznamenávat, jak Kuba roste. A samozřejmě je stále co ladit, nějaké pěkné dekorace, hračky a taky stále hledám nějakou pěknou magnetickou tabuli, která by nevypadala jak z nějaké meetingovky v korporátu :) Nějaké tipy, hm?

Ale na to všechno je ještě čas a i při zařizování zbytku domu se řídím heslem, že je lepší počkat nějakou dobu na kousek, který mě 100% zaujme, než všechno vybavit honem a časem zjistit, že všechno nefunguje, tak jak má :)


Tak jak se vám pokojíček líbí? Musím říct, že já si díky němu splnila pár dávných dětských přání a jsem strašně ráda, že se tam líbí i Kubíčkovi :) To je asi nejvíc, co může být pro každého rodiče...

Snažila jsem se být co nejvíce podrobná, ale pokud vás zajímá něco dalšího, dejte určitě vědět a ptejte se :)

neděle 20. října 2019

PODZIMNÍ SPECIÁL - LIFESTYLOVÉ OKÉNKO

Tenhle článek jsem vlastně vůbec neměla v plánu psát, ale jak to tak někdy bývá, spontánně vás něco popadne a musí to ven. V mobilu jsem měla tolik pěkných podzimních fotek a doma vlastně několik zajímavých věcí, tak je to z toho takové podzimně laděné lifestylové okénko! Vydržte do konce, mám pro vás fakt pěkné tipy, recepty a slevový kódíček navíc :)





PUMPKIN SPICE LATTÉ

Pro mě je to podzimní klasika a vždycky si užívám jeho hřejivou vůni. Před lety jsem si pumpkin spice koupila hotové a namíchané v Americe, ale u nás je zatím celkem složité ho sehnat, takže jsem si řekla, že než ho složitě objednávat přes internet, tak si ho doma umíchám. Recept vás zajímal, takže níže máte ingredience, které jsem použila.



Receptů najdete na internetu mraky, dokonce jsem viděla i různé varianty směsí koření (byla tam vanilka, kardamon nebo třeba nové koření), ale nejlepší bude, když si namícháte něco jen pro sebe, co chutná vám. Já se inspirovala ingrediencemi v již namíchaném koření, které jsem si dovezla z Ameriky (ale již dávno vypotřebovala). To vím, že mi chutnalo, takže jsem nakoupila koření a začala míchat. 

Užitečný pomocník byly tyhle odměrky (z Flying Tiger), protože ty jedou na "americké míry" a při přípravě jakýchkoliv zahraničních receptů člověku odměření surovin ulehčí.

Poměr, který jsem použila já byl následující:


4 teaspoons cinnamon (skořice)
2 teaspoons ginger (zázvor)
1 teaspoon cloves (hřebíček)
1/2 teaspoon nutmeg (muškátový oříšek)

U nás je snad nemožné sehnat mletý hřebíček (nebo jsem ho v žádném obchodě dosud nenašla), takže jsem koupila klasicky celý a ve hmoždíři doma "umlela". Poměry si klidně můžete upravit podle sebe, skořice je v poměru k ostatnímu koření nejvíce a já osobně bych snesla i méně zázvoru, protože je poměrně dost výrazný. Ale tohle si musí každý ideálně namíchat sám sobě na míru, pokud se nechce držet nějakého univerzálního receptu :)



Namíchanou směs jsem si schovala do skleničky s roztomilou lžičkou (z Flying Tiger). Teď máte dvě možnosti - buď vám stačí jen směs koření, kterou si kávu dochutíte a stačí vám to, nebo si můžete připravit i sirup, který pak nalijete do kávy (opět je to spíš o preferencích a ten, kdo nemá rád sladké kafe tenhle bod asi přeskočí).


Sirup vám v lednici vydrží nejméně dva týdny a stačí vám k tomu toto:

- 2 hrnky vody
- 1 hrnek cukru
- 1 hrnek dýňového pyré (u nás se hotové neprodává, takže si musíte z dýně hokaido udělat vlastní)
- několik lžiček směsi koření, kterou jste si namíchali, viz. výše

Pak stačí jen v hrnci svařit vodu s cukrem a až se rozpustí, přidáte pyré a směs koření, kterou zhruba 5 minut povaříte. Hotový sirup stačí přecedit do lahve, kterou pak necháte v lednici. A tadá, ušetříte stovky korun za to kupované :)



AROMA DIFUZÉR

Když mi na konci léta dorazil tenhle aroma difuzér, neskutečně jsem se těšila, až přijde jeho čas. Ne, že bych vyloženě vyhlížela podzim, ale prostě když přijde jeho čas a člověk tráví doma mnohem víc času, tak si to chce všelijak zpříjemnit. A aroma difuzér je vážně skvělá věc (díky za vaše tipy na něj, bez vás bych asi nezjistila, že něco takového existuje). Jednak nemusíte mít klasickou aromalampu se svíčkou (s malým dítětem doma je každá zapálená svíčka risk, co si budeme povídat) a navíc vám tento difuzér vytváří moc příjemné tlumené světlo (plus nemusíte kupovat stále takové ty tyčinkové difuzéry, co stejně pořádně nevoní a jsou hned pryč). 

Buď difuzér nastavíte, aby barvy různě měnil a nebo si nastavíte jen jednu a ta se nemění. Z difuzéru navíc vychází i pára, takže to působí úplně terapeuticky se jen na něj dívat :) Dovnitř vždy nalijete vodu, do které nakapete vonný olejíček a díky ultrazvukové technologii se molekuly vůně rozdělují rovnoměrně a doma vám to pak krásně voní (difuzér pomocí ultrazvuku rozkládá esenciální oleje a vodu ve velmi jemnou studenou vodní páru a uvolňuje do vzduchu aktivní složky obsažené v olejích). Já mám teď nejraději jasmínový olej (ZDE). Vůně je jemná a příjemná (dokáže provonět i velký prostor, vím o čem mluvím s 6m vysokým stropem).

Difuzéry mají v různých provedeních, ale mě se nejvíce líbil tento s bambusovými detaily, protože nám to ladí v interiéru asi nejvíc :)

Soehnle LED aroma difuzér (koupíte ZDE) a když využijete slevový kód "rendyleifheit" máte navíc 20% slevu - platí na celý sortiment na oficiálním e-shopu Leifheit a to včetně zboží ve slevě :)







Jestli mě nějaký kousek na podzim a zimu zaujal, tak je to tahle ultra boží šála z Lindexu. Zamilovala jsem si jí už na představení kolekce v showroomu a už ji mám doma! Je trochu jak naducaná peřina okolo krku a to mě strašně baví :)


Jedna procházková fotka - co může být víc, než balíky slámy a barevné listí. 


V říjnu jsem měla taky svátek a od manžela dostala podzimně laděnou kytici :)



Letošní podzim sice není tak teplý a tak slunečný jako ten loňský, ale upřímně si každou chvíli, kdy svítí sluníčko užívám úplně maximálně. Snažím se s Kubou trávit co nejvíc času venku, protože vím, že brzy může už jen pršet a my budeme většinu dne doma zavření.



Nejhezčí část podzimu - barevné popadané listí všude!



Sbíráme kaštany, barevné listí i tuny kamínků a pozorujeme, jak na polích lidé pouštějí draky. Je to taková vesnická idylka a přesně tohle jsou ty chvíle, kdy jsem vděčná, že to na první polní cestu máme asi tři minuty od domu.




DÝŇOVÁ POLÉVKA

Ani dýňová polévka tu nesmí chybět a jelikož se nám letos na zahrádce urodilo i několik dýní, byla jsem pyšná, že je můžu doma klukům uvařit :) 

Přišlo mi i několik dotazů na recept, ale zcela upřímně nejsem žádný food bloger a hodně receptů si jedu podle oka a neřeším gramáže nebo suroviny. Když něco není, tak to často vynechám nebo nahradím něčím, co zrovna v lednici je :) Takže vám nechci tvrdit, že tohle je jediný nebo ten nejlepší recept na dýňovku, ale každopádně je to recept, co velmi chutnal u nás doma :)

Potřebujete cibuli, máslo, hokaido dýni, brambory, batát, kari koření, vývar, smetanu na vaření a sůl. Na ozdobení trochu zakysané smetany, semínka a klidně i vypražený kousek slaniny.

Jak jsem říkala, gramáže vám neřeknu, všechno dělám od oka a nejsem žádný profík, takže tohle je vyloženě takový můj recept, co někomu dalšímu nemusí chutnat :) 

Ve zkratce řečeno - dýni, brambory i batát si nakrájíte na malé kostičky (dýni loupat nemusíte, ale brambory i batát ano). Cibuli nakrájíte na drobno a osmahnete ji na másle. Když je lehce opečená, posypete ji kari kořením, promícháte a přihodíte dýni, brambory i batát na kostičky. Všechno promícháte a zalijete vývarem. Vaříte do změknutí dýně i brambor. Pak v hrnci ponorným mixérem rozmixujete do hladka a nakonec nalijete smetanu na vaření. Necháte to celé ještě pár minut provařit a pak dochutíte podle potřeby (sůl i pepř stačí). Pak stačí servírovat a dozdobit podle vašich preferencí :)

Mě vyhovuje hustější konzistence, co je skoro jak omáčka, což díky bramborám i batátům docílíte snadno. Někdo do dýňovky dává i mrkev, ale mě tam sedí víc ty brambory.




Na podzim nikdy nevynechám ani návštěvu Zahradnictví Chládek v Praze. Miluju to tam a podzim tam bývá snad úplně nejhezčí. Všude jsou dýně, vřes i různé dekorace a milion svíček. Mají i super pokojovky, sukulenty a taky moc fajn restauraci, takže ideální zastávka třeba cestou na nějaký výlet :)



Od té doby, co bydlíme v domku, čtu mnohem raději časopisy o bydlení než ty lifestylové, kde je z mého pohledu minimum zajímavých článků nebo nějakých nových informací. Nejraději ze sekce časopisů o bydlení mám dva - Marianne bydlení a Nové proměny bydlení. Ty jsou za mě nejlepší a nejzajímavější. Ten první zmíněný jsem si dokonce i předplatila a mám ho tak vždycky v předstihu doma :) 


A jedno podzimně laděné zátiší u okna (vřes i dýně Nanu Nana)



Tyhle svítící dýňové lampiony (Pepco) jsou sice teda kýč jako bič, ale Kubovi se hrozně líbí a když se venku začne k večeru stmívat, tak mu je zapnu a tolik radosti pohromadě jen tak člověk nevidí :) Jsou teda na baterky a ne na svíčku, což je rozhodně plus a bezpečnější verze. Tak jestli hledáte trochu toho kýče nebo vaše ratolest potřebuje lampion do podzimního průvodu, tohle je dobrá volba :)



Výhoda toho být na mateřské je to (mimojiné), že si vás návštěvy skoro pokaždé předcházejí a dovezou něco dobrého :) A když se vám to podaří načasovat tak, že vaše ratolest zrovna i usne, tak máte i čas si to vychutnat a použít k tobě obě ruce :)


Už dlouho jsem si na tuhle vázu z H&M Home dělala zálusk, až jsem si jí během slev objednala. Strašně mě baví, jak je zajímavá a každá květina nebo teď na podzim třeba traviny, dodají váze takový trochu jiný (a vtipný) šmrnc. Říkám jí Boris, protože... podle fotky asi pochopíte proč :)





KNIŽNÍ TIPY


Vyšlo i několik skvělých knížek, na které jsem se těšila a které doufám stihnu přečíst. Nedělám si iluze, že to stihnu během podzimu, ale do jara je času dost :) 

Jako první to je poslední díl Milénia - Dívka, která musí zemřít, který navazuje na úspěšnou trilogii od Stiega Larssona. Tu mám teď rozečtenou a moc mě baví. Další v pořadí, co teď čekají jsou další dvě krimi záležitosti.

Neskutečně dlouho jsem čekala i na nového Jo Nesba (Nůž) a pak poslední díl čínské série Pekingský rozparovač od Petera Maye. Přemýšlím, kterou začnu hned po Dívce, je to vážně trochu Sofiina volba v knižním světě :)

A jestli jste víc na pečení, než na krvavý severský detektivky, tak vás určitě potěší tip na tuhle nádhernou knížku. Na stories jsem vám jí už ukazovala a jsem vážně upřímně ohromená z nádherného a kvalitního provedení. Ať se to týká zpracování, vazby nebo ilustračních fotek, za touhle knížkou je vidět ohromný kus práce a láska (nejen) ke cupcakům. Knížku napsala Lelí Hnidáková, která stojí za Lelí´s cupcakes, které ode mě už můžete znát (třeba z mojí babyshower). Dělá vážně ty nejlepší cupcaky na světě a díky téhle knížce se o nich dozvíte snad všechno! 




Tak doufám, že vás můj neplánovaný článek bavil a třeba něčím inspiroval :)

Krásný podzim vám všem!