pátek 8. února 2019

JAK NA PRVNÍ PŘÍKRMY aneb jak to bylo u nás

Když jsem vám psala o první výbavičce na příkrmy, slíbila jsem vám, že po nějakém čase vám dám vědět, jak to funguje vlastně u nás doma. Co Kubovi chutná, jak dobře nebo špatně jí a co se třeba osvědčilo. 

Obecně jsou příkrmy velice kontroverzní téma a každá máma má na ně svůj vlastní názor, což je v pořádku. Sama moc ráda sleduju, jak to mají jiné maminky, co mají jejich děti rády, co se jim osvědčilo a nebo co jim rády dávají k jídlu. Tento 1.díl bude spíše obecný a bude se týkat začátků s příkrmy a postupně vás chci seznamovat trochu více podrobněji s touto tématikou a tím, jak to probíhalo u nás :)




Tento článek je opravdu čistě můj subjektivní, nejsem pediatr ani odborník na výživu dětí a rozhodně nechci, aby si nějaká maminka, která s příkrmy teprve začíná, myslela, že je tohle nějaký univerzální recept platný pro všechny. Já sama jsem Kubovi příkrmy začínala dávat až na doporučení naší paní doktorky a vždy jsem s ní všechno konzultovala. I mezi pediatry se rady a doporučení značně rozcházejí a co vám jeden doporučí, druhý skoro zakáže. Pediatra pro svoje děti jste si ale vybrali asi proto, že mu důvěřujete a dáte na jeho rady a doporučení a určitě s ním konzultujte i všechno, co se (nejen) příkrmů týče. I kdyby vám třeba tchýně nebo kamarádka radila cokoliv, prostě dejte na svůj mateřský instinkt a pokud si myslíte, že to není vhodné, prostě to nedělejte. To jen tak na úvod pro všeobecné pochopení.



Když naše paní doktorka začátek s příkrmy posvětila a řekla, že už klidně můžeme začít, dostala jsem od ní i dokument s rozpisem doporučených a naopak i "zakázaných" (nevhodných) potravin. S čím je vhodné začít, kdy přidávat např. lepek nebo jogurty apod. Myslím, že asi každá maminka od svého pediatra podobný seznam dostala. Samozřejmě jsem se na různé informace ptala i maminek v mém okolí, které už mají starší děti a mají s příkrmy více zkušeností. Naopak jsem brala s rezervou rady od babiček, protože za jejich let se to s příkrmy dělalo úplně jinak a třeba potraviny, které jsou teď na seznamu těch, co se nedoporučují, se dříve dětem běžně dětem dávaly.


Potraviny, které se do roku věku dítěte nedoporučují:

- med
- ořechy
- bílek (i když jsem nedávno četla, že se vyvrátilo, že je to silný alergen)
- exotické ovoce (doporučuje se lokální ovoce a banán)
- tvaroh (zatěžuje ledviny)
- ryby (opět velice kontroverzní, protože hotové příkrmy, které obsahují ryby běžně koupíte v obchodě a jsou i od 4.měsíce věku, takže je to asi na zvážení každého)

A pak naše doktorka klade velký důraz na to, ať se vyhneme granulovaným čajům pro děti, které obsahují cukr. Sama bych nikdy nic takového svému dítěti nekoupila a nechápu, kdo dobrovolně tohle dětem dává!? Naopak doporučuje dávat převařenou kojeneckou vodu nebo dětské pytlíkové čaje.






Jak se začínalo u nás?

Zvolila jsem metodu, kdy jsem Kubovi začínala dávat jednodruhovou zeleninu vždy tři dny po sobě a čekala jsem, jestli se objeví nějaká reakce. Vzhledem k tomu, že všechno snášel dobře a bez jakýchkoliv potíží, začátky byly hladké. Začala jsem s mrkví (i když se najde určitě někdo, kdo vám bude tvrdit, že máte začít s jiným druhem zeleniny) a Kuba celkem nečekaně krásně papal od úplného začátku. Nebyl tedy typ dítěte, co jeden den ochutná tři lžičky a druhý den už sní celou misku příkrmu. To tedy ne a na začátku byly porce opravdu jen o několika lžičkách a množství se pomaličku navyšovalo. Postupně tedy vyzkoušel mrkev, hrášek, brokolici, květák, cuketu, batát, brambor, dýni nebo červenou řepu. Nejdříve samostatně a pak v různých kombinacích.




A co maso?

Po měsíci na zelenině jsem začala přidávat i maso. Kuba se okamžitě projevil jako pravý masožravec a velikosti porcí se od té doby začaly o dost zvětšovat a nedočkavě vyhlížel každou další lžičku :) Do téhle chvíle ochutnal hovězí, kuřecí, králíka, jehněčí i telecí a dokonce už i tresku a lososa. 

Původně jsem tedy s rybami chtěla počkat mnohem déle, ale jednou se stalo, že jsem byla na návštěvě u ségry, která má starší dítě a pro Kubu mi automaticky vyndala jeden z příkrmů, ve kterém byla i treska. Ale vůbec mi nedošlo, že je to vlastně až pro větší děti a tak Kuba poprvé ochutnal rybu, aniž by mi to došlo :) A protože byl úplně bez reakce, tak jsem to ještě několikrát zopakovala a zjevně tedy už do roka čekat nemusíme a v pohodě ryby zvládá už teď. Jinak jsou ale mořské ryby brané jako silné alergeny a pokud je vaše dítě třeba více citlivé nebo mívá častější reakce či ekzémy, tak to nepokoušejte.




Ovoce atd.

I tohle je bod, ve kterém bych se se spoustou maminek asi neshodla, protože někdo ovoce dává hned od začátku a někdo vyčkává. Já zvolila druhou variantu a chtěla jsem, aby Kuba nejdříve ochutnal všemožnou zeleninu a hned si nezvyknul na sladkou chuť ovoce. Poměrně dost maminek mě před tím varovalo, že ony samy si tímhle způsobem zadělaly na problém a jejich děti pak zeleninu baštit nechtěly. Když jsem viděla, že Kuba v pohodě sní prakticky úplně cokoliv, nic neodmítá a na nic nemá alergickou reakci, tak jsem si řekla, že mu zkusím dát ovoce. Bylo to zhruba někdy mezi 6.-7. měsícem. Na doporučení jsem se vyhnula citrusům a exotickému ovoci (až na banán, který je v pohodě a ani avokádo vůbec nevadilo) a taky jahodám, které jsou silný alergen. Postupovala jsem stejně jako u zeleniny, takže nejdříve jednodruhové ovoce a postupně různé kombinace. Začala jsem jablkem, pak hrušky, švestky, meruňky, banán atd. Střídám domácí přesnídávky a pak takové ty ovocné kapsičky (vždy bez přidaného cukru), které nechávám hlavně na svačiny když jsme někde mimo dům. Případně když doma zrovna není žádné čerstvé ovoce, tak využiju kapsičku nebo ovocnou přesnídávku (střídám domácí i kupované) a třeba jí přimíchám do jogurtu. 










Co pomáhalo při krmení?

Nechtěla jsem Kubovi jídlo nutit a docílit toho, že ho tím akorát znechutím a on bude mít třeba odpor. Snažila jsem se ho krmit v dobrém rozmaru a ne úplně hladového. Přece jen, než malé dítě pochopí, jak otvírat pusinku a celkově si zvykat na úplně jinou formu jídla, tak to trvá a chce to trpělivost. Kuba naštěstí jídlo nikdy neplival a od počátku se snažím, aby byl během jídla co nejvíc v klidu a neměl ho až za ušima :) Čím je starší, tím více mi přijde, že se jeho pozornost soustřeďuje i mimo misku s jídlem, takže teď někdy pomáhá vzít hrací knížku, kterou mu při jídle pouštím a u toho ho krmím. A musím říct, že tenhle trik funguje doteď :)




Co nemělo úspěch?


Kupodivu jsem zjistila, že to není ani tak o konkrétní potravině, ale o konzistenci jídla. Na začátku jsem mu jednou zkoušela dávat skleničkovou dýni a ta byla strašně řídká. A on to plival, vůbec nechtěl jíst a bylo vidět, že se těší, až ho nechám být a misku s jídlem někam schovám. Druhý i třetí den se opakovalo to samé a já si myslela, že mu dýně prostě nechutná. A pak za několik týdnů jsem udělala domácí dýni a příkrm nebyl tak řídký a bum, on ho celý snědl. A čím víc jedl, tím víc jsem viděla, jak cokoliv hodně řídkého prostě nemá rád a nechce to jíst. Takže čím hustější je jídlo, tím víc je spokojený a toho se držím :) Takže takové ty rady od babiček, ať mu dělám polívčičky nebo ovocné štávičky (to je jejich výraz, ne můj!), to u něj zatím nepřipadá v úvahu :)


A co kousky?

To je fáze, které se vždycky strašně bojím a děsím. Respektive tedy toho, že se Kuba začne dusit a já zešílím strachy. Jednoho dne jsem si ale řekla, že mu těžko budu mixovat jídlo do 15 let a prostě jsem to riskla. Kuba dostal jídlo s celou rýží a já čekala, kdy se něco stane. Nic se nestalo a on všechno úplně v klidu zbaštil (a to bylo poměrně dost na začátku, když byl ještě o dost menší a bez jediného zubu). Neměl problém ani s celým kuskusem, ovesnými vločkami nebo kousky těstovin (ve chvíli, kdy se mohlo začít s lepkem). Čím je starší, tím jsou i hotové příkrmy ve skleničkách více "hrubozrné" a méně rozmixované, takže tak jako tak s kousky do styku přijde. Nicméně ale Kuba není typ dítěte, co by si pochutnával třeba na tvrdých kúrkách chleba nebo dostal do ruky kus syrové mrkve a hryzal si jí :)






Křupky

Jestli mi přijde něco jako povinná výbava každé matky, je to krabička s křupkami. To byl taky trochu můj noční běs, protože jsem se opět bála, že mu zaskočí a taky je děsný, jak se křupky chovají jako lepidlo, když se všude rozmatlají :) Ale doteď mám bohužel pocit, že ho křupky neberou a vůbec na ně není tak fixovaný jako jiné děti v našem okolí. Víc si s nimi hraje, než že by ho bavilo je jíst. Takže mu je sice dávám, ale spíš aby trénoval žvýkání a kousání a neberu to, že tím vyřeším třeba dopolední svačinu nebo ho tím uklidním, když nervózně huláká v kočárku :)




Kaše a jogurty

Obecně beru téma kaší jako obsáhlou záležitost a chtěla bych se tomu věnovat v úplně samostatném článku, takže to teď nechám být. Jogurty se naopak od samého začátku osvědčily a patří mezi nejoblíbenější dopolední svačiny doteď. Na doporučení naší doktorky kupuju Kubovi klasickou bílou Hollandii, se kterou člověk nikdy nešlápne vedle. Někdy jí má samotnou a někdy mu do ní dám třeba rozmixované ovoce nebo přesnídávku a chutná mu na všechny způsoby. Jogurt je u něj sázkou na jistotu za každé situace :)




Teď, když už mu je skoro rok, můžu říct, že doteď naštěstí neměl žádné alergické reakce ani zažívací potíže. Jí prakticky všechno a i když si myslím, že nepatří mezi největší jedlíky, co se velikostí jednotlivých porcí týče, ale je vidět, že mu chutná a z jídla má radost :) Do budoucna se snad umoudří i s tou řídkou formou jídel a polívky vezme na milost. Možná i ty křupky jednou vezme na milost a možná taky ne, protože každé dítě je prostě jiné a na to musíte pokaždé myslet :)

Protože je téma příkrmů a jídla pro děti opravdu strašně obsáhlé, chci jednotlivé části rozdělit na více podrobnějších článků, aby toho najednou nebylo strašně moc :) Pokud hledáte inspiraci na svačiny pro děti, různé kombinace jídel a spoustu tipů, tak určitě mrkněte na web Klub maminek (a na své si tam přijdou i teprve těhotné, které tohle všechno teprve čeká :)

A jestli vás první lžičky mrkve nebo hrášku teprve čekají, tak vám držím palce, ať vašim dětem chutná a máte začátky s příkrmy pohodové!

Jak to vypadalo u vás s prvními příkrmy? Máte nějaké tipy a doporučení? A co nejvíc chutná vašim dětem? :)



* článek vznikl ve spolupráci s firmou Nutricia

2 komentáře:

  1. Skvely clanok a tesim sa na pokracovania. Nas takmer 9mesacny papa ked je spravna konstalacia hviezd, idealne ked jem s nim atd. Jogurt zatial nemal, este chvilu asi pockam. Chyba mi v clanku informacia ci je vas Kubik kojeny. Nas ano, preco mu mliecne zatial nechcem davat ked to ma od mna.

    OdpovědětVymazat
  2. S prvním dítětem jsem to hodně řešila, měla několikastránkový manuál, pečlivý harmonogram, co, kdy a jak a u druhého už jsem to tak neřešila, samozřejmě i teď po 1. roce dodržuji vyvarovat se cukru, soli, ostrého koření atp., ale třeba ryby jsem začala dávat souběžně s ostatními druhy masa. Musím ale říct, že děti naštěstí mají skvělé trávení, žádné jídlo je nerozhodí, žádné alergie, intolerance atp.
    scruffy@seznam.cz

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše milé komentáře! Blogger mi bohužel technicky neumožňuje odpovídat na komentáře jednotlivě, proto odpovídám vždy hromadně. Pokud se stane, že vám na váš dotaz neodpovím, kontaktujte mne prosím mailem, děkuji :)